V květnu tohoto roku estonský dirigent Paavo Järvi vyvolal kontroverzi, když s Berlínskou filharmonií nahrál v původním znění dvě Šostakovičovy kantáty oslavující Stalina. Spor ohledně legitimity tohoto kroku a o jeho možném politickém obsahu lze číst jako střet mezi různými významy “autonomie umění”. Cílem přednášky bude rozlišit a analyzovat jednotlivá konfliktní uplatnění dané kategorie. Zakládá autonomie instituce umění imunitu počinu před cenzurou? Vynucuje autonomie hudby očistu díla od jeho politické roviny? Zavazuje nás autonomie autorského záměru k respektování původní podoby díla?

Václav Magid (1979) studoval na AVU v Praze a UK (Fakulta humanitních studií, Filozofická fakulta). Ve své tvorbě zkoumá vzájemné pozice umění, filozofie, estetiky a sociální sféry. Je redaktorem časopisu Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny. V letech 2010 a 2013 byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého. V r. 2014 byl nominován na Dorothea von Stetten Kunstpreis udělovanou Muzeem umění v Bonnu a v r. 2013 vystavoval na 12. Lyonském bienále současného umění. Přednáší na FaVU v Brně a pracuje rovněž ve Vědecko-výzkumném pracovišti AVU v Praze.

Přednáška je součástí doprovodného programu k výstavě Václava Magida Autonomie.

Vstupné 30 Kč