Zkusíme přijít na to, proč je tak málo Xenakisovi dopřáno být skladatelem bez přívlastků. Nahlédneme, jak vznikly mýty o “komponujícím architektovi”, “skladateli-matematikovi” a podobně, a ukážeme, že nejsou ani pravdivé, ani nás nedovedou ke Xenakisovi blíž.
Skladatel Petr Bakla (1980) ve své kompoziční práci využívá základních, schematizovaných hudebních útvarů, zejména chromatické a celotónové stupnice. Zajímají ho situace, ve kterých se tato “ještě-ne-hudba” stává “už-hudbou”. Jeho skladby jsou uváděny doma a v zahraničí, v loňském roce zazněly také v PLATO. Hned několik jeho kompozic vzniklo na objednávku festivalu Ostravské dny. Studoval sociologii, posléze přešel na Hudební fakultu AMU, kde vystudoval hudební teorii. Pokud jde o kompozici, neprošel obvyklým formálním studiem. V minulosti působil jako dramaturg festivalu Contempuls, v současnosti je šéfredaktorem časopisu Czech Music Quarterly, usilujícího o propagaci české hudby v zahraničí.
Přednáška s hudebními ukázkami se koná v návaznosti ke scénickému provedení kantáty Oresteia v rámci festivalu NODO / Dny nové opery Ostrava 30. 06. v Divadle Jiřího Myrona.
vstupné 30,- Kč
Série přednášek Silná(ý) v teorii seznamující s širokým současným teoretickým zázemím vnímání a interpretace uměleckého díla se odkazuje na divadelní komedii Stanislava Mráze (1864 – 1918), poprvé uvedenou J. A. Pitínským v divadle Na Zábradlí v roce 1989. Téma přednášky je ponecháno na volbě pozvané osobnosti.