Odvalíme-li ze země kámen, najdeme pod ním zvláštní formu života: heterogenní systém tvořený směsí minerálních a organických prvků od bakterií a plísní až po žížaly. Odvalíme-li současné kritiky antropocentrismu (přístupy typu posthumanismu, nového materialismu či objektově orientované ontologie), najdeme pod nimi zvláštní formu personifikace: neživé a nelidské entity se tu stávají svého druhu „osobami“ obdařenými nároky, právy, záměry či vůlí. Nejčastější podobou této nové personifikace je snaha „dát věcem hlas“. Neživé předměty, organismy různých říší, chytré technologie, ale i sociotechnické organizace typu institucí a korporací či procesy a jejich infrastruktury jako je trh, veřejné mínění či globální oteplování přitom nepromlouvají samy o sobě, nýbrž jsou zastupovány a interpretovány konkrétními skupinami aktérů, kteří promlouvají v jejich jménu a tak je uvádějí v život. Přednáška představí historický vývoj kulturních technik personifikace, jejich význam pro naše chápání rozdílů mezi živým a neživým, lidským a nelidským a důsledky těchto rozhraničení pro současné podoby umění, vědění a politiky.
Tomáš Dvořák, Ph.D. se věnuje výzkumné a pedagogické činnosti v oblastech teorie a dějin fotografie, médií a vizuální kultury na Katedře fotografie FAMU a filosofii a dějinám vědy ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Publikoval mj. Sběrné suroviny: texty a obrazy nedávné minulosti (Praha: Filosofia 2009), Kapitoly z dějin a teorie médií (Praha: AVU 2010), Současné přístupy v historické epistemologii (Praha: Filosofia 2013), Temporalita (nových) médií (Praha: NAMU 2016).
vstupné 30,- Kč
Série přednášek Silná(ý) v teorii seznamující s širokým současným teoretickým zázemím vnímání a interpretace uměleckého díla se odkazuje na divadelní komedii Stanislava Mráze (1864 – 1918), poprvé uvedenou J. A. Pitínským v divadle Na Zábradlí v roce 1989. Téma přednášky je ponecháno na volbě pozvané osobnosti.