V 70. letech minulého století Jerzy Ludwiński, polský teoretik a kritik umění, oznámil nástup post-umělecké éry. Pozoroval, že transformace umění je výsledkem převzetí zcela nové formy – takové, kterou jazyk kritiky jeho doby nebyl schopen obhájit. Ludwiński tvrdil, že post-umění má nepochybně větší potenciál než činnosti, které jsou tradičně uznávány jako umělecké.
Tato post-umělecká éra naznačuje období, kdy je vysoký “koeficient umění” (jak popsal tento fenomén teoretik Stephen Wright s odkazem na přednášku Marcela Duchampa “The Creative Act”, 1957) přítomný v mnoha oblastech života; kdy se umělcova tvorba ne vždy materializuje formou uměleckého díla; zatímco samotné umění se provádí v měřítku 1: 1, místo generování modelů situací a věcí.
Jak lze měřit koeficient umění v zařízení, které shromažďuje mlhu a dodává vodu obyvatelům pouště v Chile? Kolik umění je ve spolupráci tureckého včelaře se včelím úlem při výrobě psychoaktivního medu? Ale další otázka je opravdu zmatená: existuje více umění uvnitř nebo vně zdí muzea?
Sebastian Cichocki (1975) – polský kurátor a umělecký kritik, zástupce ředitele a hlavní kurátor Muzea moderního umění ve Varšavě a kurátor Parku sochy ve varšavské čtvrti Bródno. V letech 2005 až 2008 byl programovým ředitelem Centra pro současné umění Kronika v Bytomy. Zabývá se především neokonceptuální reflexí v umění, navazuje na land-art a environmental art 70. let 20. století. Kurátor řady výstav, mj. polského pavilonu na 52. a 54. benátském bienále (s Monikou Sosnowskou (1: 1) a s Yael Bartanou (… and Europe will Be Stunned), resp. na druhém projektu kurátorsky spolupracoval s Galitem Eilatem. Dále kurátor jedné z nejdůležitějších polských výstav v posledních letech Co widać. Polska sztuka dzisiaj (“Co jde vidět. Polské umění dnes”, společně s Łukaszem Rondudou, 2014) nebo Nowa Sztuka Narodowa („Nové národní umění“, společně s Łukaszem Rondudou, 2012). V loňském roce připravil společně s Kubou Szrederem výstavu Robiąc użytek. Sztuka w epoce postartystycznej („Tvoříc použití. Život v postumělecké éře“). Autor kurátorských projektů ve formě publikací, např. A Cookbook for Political Imagination (2011), Future of Art Criticism as Pure Fiction (2011), libreto opery Wystawy mówione. Opera instytucjonalna. („Mluvené výstavy. Institucionální opera“, s Michalem Liberou, Grzegorzem Piątkem a Jarosławem Trybuśem, 2011) nebo číslo magazínu “Format P” nazvaný Ziemia pracuje! Wystawa o glebie, pyle, mauzoleach i szlamie („Země pracuje! Výstava o půdě, polétavém prachu, mauzoleích a slizu“, 2013).
Doporučené vstupné 30 Kč