Muzea se v posledních čtyřech desetiletích stala v oboru dějin umění a vizuální kultury, ale i v umělecké praxi důležitým tématem: muzejní tradice je z různých hledisek podrobována kritickému zkoumání. K akviziční činnosti, vystavování a prezentaci artefaktů se přistupuje jako k jednomu ze způsobů jejich historizace a k formě estetického prožitku, ale rovněž jako ke společenským a ideologickým praktikám a nástrojům moci. Jakkoli problematická může z tohoto pohledu být jejich role, muzea jsou důležitá – vytvářejí prostředí pro vzdělání, kultivaci a komunikaci, mají významný sociální a také socializační potenciál.
Jak napsal Nicholas Thomas v nedávno vydané knize The Return of Curiosity (Návrat zvědavosti): „Muzeum je dobré proto, že je živinou občanské společnosti: nejenže je součástí veřejné sféry, ale rovněž vytváří prostor pro účast ve veřejném životě.“
Přednáška se věnuje aktuálním strategiím vystavování muzejních a galerijních sbírek včetně uměleckých a kurátorských intervencí do stálých/dlouhodobých expozic.
Martina Pachmanová (1970) je historička umění a kurátorka, působí na Katedře teorie a dějin umění UMPRUM v Praze. Specializuje se hlavně na moderní a současné umění a vizuální kulturu v kontextu genderu a feminismu (www.zenyvumeni.cz). Věnuje se ale též kurátorství, kritické muzeologii a teorii designu. Je autorkou řady odborných článků a knih. Za mimořádný počin v oblasti umění získala v roce 2005 Cenu Josefa Krásy udělovanou Uměleckohistorickou společností. Za knihu Zrození umělkyně z pěny limonády byla v roce 2013 oceněna Cenou
F. X. Šaldy za vynikající uměleckohistorickou práci.
Doporučené vstupné 30 Kč