S ředitelem PLATO Markem Pokorným o nové výstavě Heroic vs. Holistic kurátorek Daniely a Lindy Dostálkových, kterou galerie zahájí ve středu 15. listopadu.
Poslední velká výstava v galerii PLATO před jarním stěhováním do bývalého hobbymarketu Bauhaus se dotýká silného a obecně prožívaného společenského tématu ochrany přírody a tzv. environmentálního žalu ze ztráty krajiny, který je u nás spojován s esejí přední environmentalistky a socioložky Hany Librové. Můžete to téma přiblížit?
Devastace přírody, vymírání živočišných druhů či klimatické změny jsou na jedné straně velmi citlivým předmětem globálních ideologických či politických sporů. Na druhé straně jsou lidé, kteří se s jejich projevy setkávají každodenně a velmi intimně, vystaveni zcela osobní a emocionálně naléhavé zkušenosti. Abstraktní modely, rozsáhlé statistiky a racionální argumenty, které se uplatňují v diskusích, příliš nefungují v okamžiku, kdy se setkáváte s jedinečnými jevy a tragickými dopady plundrování životního prostředí. Podle mého soudu je právě tohle ústřední téma, které Daniela a Linda Dostálkovy pro výstavu vybraly.
Kurátorky se tématu dotýkají ze specifického úhlu a prostředky vlastními současnému umění. Nabízejí dvě perspektivy – heroický a holistický přístup ke světu – které se více prolínají, než stojí „versus“. Jak vnímáte tuto rovinu výstavy?
Možná obecnější a zároveň daleko konkrétnější rovinou, která se týká každého z nás, je konflikt mezi jednáním založeným na rozumové úvaze či na určitém návyku a jednáním afektivním, emocionálně podmíněným a takzvaně neovládnutým. Napětí mezi tím, co je považováno za normální, a naopak tím, co je překročením či spíše nepřijatelným návratem potlačeného nestrukturovaného celku naší bytosti, vnímám jako důležitou vrstvu celého projektu. Otázka, kdy máme právo se chovat a jednat jinak, než stanoví společenská norma – tedy základní otázka moderní Evropy – je dle mě autorkami vnímána jako špatně položená… Obecně řečeno, umělci, kteří na výstavě spolupracují, by měli vytvořit prostředí, v němž soustředěný divák může zažít a promyslet oba typy přístupu ke světu. A to na příkladech a problémech primárně souvisejících s životním prostředím.
Prozradíte něco k architektonickému řešení výstavy, která se bude odehrávat v prozatímním prostoru Kanceláře pro umění na Českobratrské ulici, kde dříve býval obchod s textilem?
V prostoru „kanceláře“ se snažíme pro každý projekt nalézt individuální podobu. Tentokrát by se celá výstava měla odehrávat v kontrastním plynoucím pohybu po obvodu stěn, aniž by umělecká díla vstoupila do vlastního prostoru galerie. Displej má ztělesňovat postapokalyptickou vizi, dramatickou a přízračnou pro téma, které nese.
Daniela a Linda Dostálkovy spolupracují s PLATO jako tzv. associated curators – kurátorky spoluzodpovědné za celkovou dramaturgii galerie. Zároveň připravují vlastní výstavy. Jejich role kurátorek nemá pevné hranice a do výstavy Heroic vs. Holistic vstoupily vlastní intervencí…
Kolegyně Daniela a Linda jsou původně více než kurátorky spíše tvůrčí osobnosti z prostředí grafického designu a umění. S tématy a uměleckými díly jiných autorů pracují jako s výrazovým prostředkem pro vlastní vyjádření či lepší uchopení toho, co je zajímá. Pro Heroic vs. Holistic tak vybraly osobně důležité téma, k němuž je přivedly aktuální diskuze a inspirace některými filmy a k němuž se vyjadřují krátkými autorskými videi. Galerii PLATO jako veřejnou instituci právě zajímají nové přístupy k tomu, jak a proč výstava vzniká. Strategie Dostálkových je výborný příklad toho, že současné umění a současná galerie nejsou jen strnulým prostředím či prostorem, kde se ukazuje umělecké dílo jako věc, ale spíše místem pro mnohovrstevnatou zkušenost. Umění a výstava nejsou strnulé entity, ale spíše soubor interakcí mezi umělci z různých oblastí, kurátory i návštěvníky – a proměňují i to, jak se chová galerie jako instituce. Nic není platné a funkční navěky. A takovou zprávu PLATO přináší nejen do Ostravy.
Výstava představí tvorbu celkem čtyř umělců – mezi nimi i Barbaru Falender a Grzegorze Kowalského, představitele „high“ umění v Polsku v 70. letech minulého století, kteří budou v České republice vystavovat poprvé. V čem jsou výjimeční?
Polská umělecká scéna je mimořádně silná a zajímavá, v mnoha ohledech radikálnější než ta česká. Leccos víme o velkých hvězdách polského umění z posledních let, byť jejich díla známe spíše ze zahraničních přehlídek, než z výstav v České republice. A pak je tady řada osobností, které byly a jsou důležité právě pro tuto současnou vrstvu polských autorů. Falender a Kowalski jsou doma legendami a právě jejich vliv na mladší generace polských umělců mezinárodně uznávaných je pozoruhodným fenoménem, který se možná díky výstavě mimo Polsko může stát předmětem reflexe. Navíc spolu budou vystavovat poprvé od 70. let. V kontextu výstavy Heroic vs. Holistic představuje jejich tvorba dva póly v jejím názvu, které si ovšem mohou podle nastavení diváka vyměňovat místo. Pozornost k polské umělecké scéně je pro PLATO typická – stejně jako zájem o to, že současné umění je globální, generačně už dávno nevyhraněný fenomén. Naše témata proto rezonují nejen u zakladatelských generací, k nimž patří Kowalski a Falender, ale i v různorodých geopolitických situacích. Takže Miyeon Lee a Benny Wagner jako představitelé nejmladší generační vrstvy pocházejí z geograficky vzdálených, ale dnes již zkušenostně globálně propojených oblastí jako Německo a Jižní Korea. Jako komentátorku a průvodkyni výstavou pak kurátorky pro svá autorská videa vybraly řeckou kurátorku Nadju Argyropoulou.
Součástí celého projektu Heroic vs. Holistic je tradičně bohatý a pestrý doprovodný program. Jaký je jeho cíl?
Návštěvníkům by měl nejen poskytnout specifický „doplňkový“ zážitek, ale také přinést informace o jednotlivých vystavujících umělcích, aby měli dostatek podkladů pro pochopení celého záměru kurátorek.
09.11.2017
Text: Hana Halfarová (PLATO)