Debata s ruskou umělkyní Irinou Korinou v předvečer vernisáže její výstavy Měřítka touhy (vernisáž 10. 12. ve Dvoraně). Večer moderuje kurátor výstavy Tomáš Glanc.
Na základě promítání důležitých autorčiných děl a reportáží z jejích výstav se budeme pokoušet zjistit, jak přemýšlí o dnešním Rusku, o materiálech, které formují lidské vzpomínky, individuální emocionalitu i jakousi novou spiritualitu, příznačnou pro labilní situaci, v které se postsovětská společnost – v různých evropských zemích – ocitla. Otázky se ale budou týkat i poměru mezi lokálním a globálním hlediskem v její tvorbě, která podává sugestivní svědectví o dění v ruských městech, vesnicích i duších, ale zároveň je výborně srozumitelná i pro ty, kdo žijí úplně jinde a jinými problémy. Autorka se prostřednictvím zcela konkrétní problematiky místa, kde žije, dotýká i jevů mnohem obecnějších, oslovujících kohokoliv, kdo je ochoten se nechat oslovit.
Vstup volný.
Irina Korina, nar. 1977 v Moskvě, vystudovala scénografii na Ruské akademii divadelního umění (GITIS, 1995–2000), studovala také na Valand Academy of Fine Arts ve švédském Göteborgu a na vídeňské Akademii umění. Působí jako scénografka (například v divadle Těatr.doc a v řadě dalších moskevských a sibiřských divadel včetně legendárního Divadla na Tagance), jako výtvarnice pracuje také pro film. Divadlo považuje za důležitý protějšek své volné výtvarné práce, jejímž pilířem je žánr objektu a instalace. Pravidelně vystavuje v Rusku a od roku 2000 i v zahraničí, v roce 2008 získala jednu z nejvýznamnějších ruských cen udělovaných v oblasti současného umění: Innovacija (Inovace). O rok později bylo její dílo představeno v ruském pavilonu na Bienále v Benátkách. V témže roce byla zařazena jako nejmladší autorka do série samostatných výstav v moskevském Muzeu současného umění, které měly sjednocující název Moskva aktual’naja (Moskva aktuální) – pro čtyřpatrovou budovu muzea připravila průřez svými instalacemi. Účastnila se rozsáhlé přehlídky současného umění a jeho vztahu k budoucnosti pod názvem Futurologija (Futurologie) v prestižním výstavním prostoru Garáž v komplexu někdejších Melnikovových autobusových garáží nedaleko moskevského centra — výstavu připravil v roce 2010 francouzský kurátor Herve Mikhailov. V roce 2012 se samostatným výstavním projektem účastnila Roku Ruska ve Francii. 2013 vystavovala v Singapuru. Od 90. let Korina spolupracuje s prestižní moskevskou Galerií XL. V roce 2013 připravila její zakladatelka Lena Selina výstavu nazvanou Něvesomosť (Beztíže) v podstavci legendárního sousoší Dělníka a kolchoznice Věry Muchiny. Samostatné výstavy Iriny Koriny se kromě Moskvy konaly v řadě ruských a západoevropských měst.
Slavista, překladatel, kritik, kurátor Tomáš Glanc (1969) patří k předním českým rusistům, byl mj. ředitelem Ústavu slavistických a východoevropských studií FF UK (2000-2003) a ředitelem Českého centra v Moskvě (2005-2007). V posledních letech působil na univerzitách v Brémách, Basileji a na Humboldtově univerzitě v Berlíně. V současnosti je jeho hlavním pracovištěm univerzita v Curychu. Od konce 80. let se zabývá ruskou kulturou a kulturní teorií, obzvlášť současnou literaturou a výtvarným uměním, estetikou avantgardy, literární vědou, sémiotikou, později také ideologií slovanství a problematikou estetiky změněných stavů vědomí. Je autorem knihy Souostroví Rusko / Ikony postsovětské kultury vyšla v edici Revolver Revue.
Série diskusních večerů Hlava umělce se odvolává na zásadní text Milady Součkové z roku 1943 (vydáno 1946), který tematizuje nejen tvůrčí proces, ale také postavení umělce ve společnosti. Jedná se o manifest svého druhu, jehož nové čtení se může stát východiskem pro kladení analogických otázek i dnes. Záměrem programu je představit způsob myšlení nejzajímavějších českých umělců střední, mladší a nastupující generace.