Foto Dominik Geiger

Kyjevské bienále současného výtvarného umění 2015 zaštítili rakouští kurátoři Hedwig Saxenhuber a Goerg Schöllhammer. Představili nový formát bienále, který klade důraz na diváckou reflexi a  interdisciplinaritu. PLATO pozvalo oba kurátory, aby v návaznosti na výstavu Ochranné zbarvení představili projekt „The School of Kyiv/Kyiv Biennial 2015“.


Hedwig Saxenhuber je editorka, spisovatelka a kurátorka žijící ve Vídni.  Je jednou z editorů uměleckého čtvrtletníku springerin Hefte für Gegenwartskunst. Společně s Christianem Kravagnem založila a umělecky řídila Kunstraum Lakeside v Klagenfurtu (2005 – 2015). Společně s Georgem Schöllhammerem vedla VIENNAFAIR 2011. K jejím nedávným velkým výstavám patří Unrest of Form — Imagining the Political Subject (s Georgem Schöllhammerem a Stefanie Carp) na Vienna Festival (2013); Bad Script for a Retrospective, Josef Dabernig v galerii P74 v Ljubljaně (2011); Grenzenlos, výstava k 20. výročí Kulturkontaktu ve Vídni (2010); Art + Politics, ze sbírky města Vídně pro MUSA Museum auf Abruf (2008); Parallel Histories, 6. s Georgem Schöllhammerem (Gyumrijské bienále, Arménie, 2008); VALIE EXPORT (Moskevské bienále, NCCA, 2007); Postorange, Contemporary Art from Ukraine v Kunsthalle Wien (2006).

Georg Schöllhammer je editorem, spisovatelem a kurátorem žijícím ve Vídni. Je zakládajícím editorem springerin Hefte für Gegenwartskunst a řídí tranzit.at. Schöllhammer pracoval na mezinárodních kulturních projektech jako documenta, Manifesta, bienále v Benátkách, Gyumri a Kyjevě, Sweet Sixties, L’internationale, Former West, Wiener Festwochen. Je předsedou The Július Koller Society. V letech 2004 – 2007 byl hlavním editorem Documenta 12. Je mezinárodním poradcem Garage Museum v Moskvě. Schöllhammer je v současné době členem správní rady Kontakt. Sbírka Erste Group and Kunstmuseum Liechtenstein a členem Vienna Secession. Společně s Hedwigou Saxenhuber byl uměleckým ředitelem VIENNAFAIR 2011.


Vstupné 30,- Kč


Cyklus Hlava umělce

Série diskusních večerů Hlava umělce se odvolává na zásadní text Milady Součkové z roku 1943 (vydáno 1946), který tematizuje nejen tvůrčí proces, ale také postavení umělce ve společnosti. Jedná se o manifest svého druhu, jehož nové čtení se může stát východiskem pro kladení analogických otázek i dnes. Záměrem programu je představit způsob myšlení nejzajímavějších českých umělců střední, mladší a nastupující generace.