Jiří Havlíček: Krajina, která pozoruje sama sebe, 2016, 16mm, film still

Projekt-výstava představí nový film Jiřího Havlíčka, kurátora, pedagoga a téměř utajeného umělce. Každodenní promítání 16mm filmu bude po dobu trvání výstavy (tj. od pondělí do neděle) probíhat pouze v určenou hodinu.

Výstava jako celek vytváří, odhaluje a pomocí jednoduchých prostředků komentuje komplexní situaci charakteristickou pro filmové umění. Předkládá nám velmi subjektivní, lyrické filmové dílo, které vznikalo zcela tradičními technickými prostředky a s využitím některých postupů filmové avantgardy (zahrnutí náhody a odhadu do procesu vyvolávání filmu). Zároveň instalace zahrnuje pouze základní technické prvky umožňující jeho projekci a recepci. Simulaci tradičního provozu kina pak utváří promítání vlastního filmu, které se uskutečňuje pouze jednou denně ve stanovenou hodinu a za asistence autora. Projekt tak má de facto dvě ohniska: událost (samo promítání filmu) a předpoklady jejího uskutečnění (kino-instalace). Podstatným referenčním bodem je pak subjekt autora, který je konstruovaný průnik konkrétní osoby a role filmového tvůrce, prostřednictvím které se vyjadřuje. Havlíček znovuobjevuje poutavost krajiny v okolí České Lípy, tedy místa spojeného se svým dětstvím a dospíváním. Tento zcela intimní námět je zkoušený zvolenými technickými aspekty filmového umění i filmu jako instituce: klasické snímání na filmový pás, vyvolávání filmu, střih a promítání jsou jako fyzické úkony zapsány do DNA nejen klasického filmového průmyslu, ale stále ještě i postfotografického filmu. Jsou to jen různé cesty za emocemi vznikajícími v určité situaci jako reakce na pohyblivý obraz.

Týdenní periodu celého projektu určuje nejen formát filmových týdeníků, shrnujících události a promítaných sedm dní za sebou v nezměněné podobě (před vlastním představením), ale můžeme ji (a možná především) vnímat jako dobře definovanou časovou jednotku, ve které se odehrává a opakuje náš život.

Marek Pokorný


Jiří Havlíček (*1977) absolvoval v letech 1998 až 2004 Fakultu výtvarných umění VUT v Brně, v letech 2006 až 2007 byl spolu s Petrem Strouhalem kurátorem brněnské Galerie Eskort. Nyní působí jako pedagog na Fakultě umění Ostravské univerzity a jako kurátor (například pražská Polansky Gallery). Jeho tvorba se průběžně dotýká otázek filmového média, textu, zvuku a subjektivního přisvojení času a prostoru. S neobvyklou citlivostí stopuje, evokuje a promýšlí téma paměti, ztráty (zesilující význam toho, co zůstalo) a subjektivity (zpochybňované, nicméně naléhavě přítomné). Využívá přitom animaci, střih, fragment, posun a odraz, opakování a přisvojení. Svou tvorbu Havlíček výstižně charakterizoval jako uvěznění ve filmovém prostoru, ve vlastní paměti a v zapomnění.