Cyklus obrazů Bastardi (2011–2016) a několik readymade objektů, které vytvořila ve svém novém působišti, jsou v České republice představeny poprvé.

Název „Pravděpodobně na poli“ odkazuje k její nynější hře umělkyně na rurální sicilskou malířku Marghrit Napoli, ale může být čten i abstraktněji – jako náhodné zjevování v určitém systému nebo zpochybňování místa v něm, ať už je to ve smyslu fyzickém a fyzikálním, nebo přeneseně v kontextu aktuální umělecké scény (či hierarchie dějin umění).

Tvorba Markéty Vaňkové je nesourodá svými výstupy, ale je homogenní tím, co sděluje. Její pevně konstruovaný svět se dotýká podstatných otázek bytí, přičemž se vztahuje nejen ke svému okolí nebo „virtuálním přátelům“ z řad slavných malířů, vědců či popkulturních ikon, ale i k takovým absolutním veličinám jako je kosmos. Úzce provázané motivy se v její tvorbě vynořují v různých podobách; podobně jako struktura fraktálu obsahuje jednotlivosti, které jsou zároveň celkem. Její sevřené a stále živé univerzum se snaží reflektovat i architektura výstavy, díky níž se divák může postupně nořit do jednotlivých vrstev, nebo jen kontemplovat v autorčině radostné krajině mysli.

Markéta Vaňková (*1970) je intermediální umělkyně z generace 90. let, vyjadřuje se především malbou, ale vytváří také objekty, readymades nebo videa. V roce 1999, kdy absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze, se poprvé samostatně představila veřejnosti – shodou okolností to bylo v ostravském klubu Černý pavouk. Účastnila se kolektivních výstav Zkušební provoz (1995), Česká abstraHce (1996), Absence v záznamu (2008) nebo Někdy v sukni (2014). Poslední roky žije střídavě v Praze a na sicilském venkově.

Děkujeme Národní galerii v Praze, Adam Gallery a soukromým sběratelům za zapůjčení děl pro tuto výstavu.