Miloslav Topinka (1945) je jednou z předních osobností současné české poezie a literární esejistiky. Na čtení v PLATO představí svůj starší text Rozvírání prázdna, který vyšel v souboru jeho esejů Hadí kámen (Host, 2008). Esej vyšel poprvé v roce 1980 v časopise Československé astronomické společnosti Kosmické rozhledy. V něm naznačuje prolínání vědeckého a uměleckého poznání.
Literárně debutoval ve dvaceti, v závěru 60. let byl krátce redaktorem časopisu Sešity, než padly za oběť normalizace. V roce 1968 se jako student psychologie zúčastnil Expedice Lambaréné a projel řadu afrických zemí, vystoupil na Kilimandžáro a projel celou Saharu. 80. léta strávil z větší části v Maroku. K Topinkovým nejvýznamnějším literárním dílům patří knihy poezie Utopír, Krysí hnízdo a Trhlina, za kterou získal Cenu Jaroslava Seiferta.
Jsme na konci něčeho a současně na začátku něčeho nového. Něčeho, co zatím spíš jen tušíme, po čem jenom šátráme, co občas zahlédneme jako letmé zjevení, jako záblesk, trhlinou, škvírou. To všechno se týká poezie, umění, vědy, kultury, civilizace vůbec. Občas jakoby probleskne potřeba nové fyziky, která by vyrůstala z povědomí souvislostí, jednoty, občas mluvíme o nové, jiné poezii. Jsme před totální proměnou, která se buďto uskuteční, nebo tohle všechno ztrácí smysl.
Úvod k eseji Rozvírání prázdna
Program k výstavě Stana Filka 5.D.