Killing the houses, killing the trees 

Martin Küchen – saxofony, elektronika
Ryuzo Fukuhara – tanec butó


Ryuzo Fukuhara studoval společně s mezinárodní legendou Minem Tanakou, byl členem jeho taneční skupiny   a od roku 1989 vystupuje se svými performancemi v Japonsku a na mezinárodní scéně ve spolupráci s řadou špičkových hudebníků, performerů atd. V současnosti vede Alchemic Sisters, mezinárodní skupinu tance butó, kterou založil v Paříži v roce 2001. Podílel se rovněž na organizaci několika tanečních dílen ve Francii a České republice.  Tanec butó   je velmi originální především tím, že od tanečníka vyžaduje schopnost transformace vnitřních obrazů a pocitů do fyzického pohybu. Navíc klade velký důraz na mentalitu tanečníka. Butó nevyžaduje jistou formu jako klasický balet nebo moderní tanec, naopak projev a výsledek je ponechán zcela na tanečníkovi. Podle Fukuhary tanečník butó potřebuje silnou a nepřetržitou motivaci pro udržení fyzického pohybu a zároveň musí být vybaven pohotovým vědomím, které mu umožní okamžitě rozvést pohyb v různých variacích. Existuje tolik způsobů butó, kolik je tanečníků, a proto je možné butó považovat za nepřetržitou snahu o hledání výrazu v tanci a odpověď na otázku, co tanec znamená.

Martin Küchen  patří mezi významné experimentátory využívající rozšířené možností hry na klasický hudební nástroj. Küchen hraje na saxofony, ale zcela jinak, než by se dalo očekávat. Často používá  nečisté chvějivé zvuky vznikající přefukováním a odlišnou prací s prouděním vzduchu v ústech i v útrobách nástroje. Při poslechu Küchenova hraní máme dojem, že jsme se ocitli někde v africké džungli a jindy zase třeba na vietnamském tržišti. Technika hraní u tohoto hráče, který začínal jako rocker a prošel i zřetelnými jazzovými vlivy, je nedílnou součástí tvůrčího výrazu, nese jasné poselství a hluboké významy.


vstupné 30,- Kč


Cyklus Odložená paleta

Program Odložená paleta se soustředí na rozšířené pole výtvarného umění v kontextu nových médií, literatury, filmu, hudby, tance a divadla. S odkazem na sborník z roku 1942 (ed. Alžběta Birnbaumová a Věra Černá), představující předčasně zemřelé osobnosti českého výtvarného umění, tato řada představuje prostřednictvím prezentací, akcí a projekcí významné osobnosti a tvůrčí aktivity využívající vizuální prostředky mimo klasickou galerijní situaci.