Autorčinu pozornost poutají základní situace, kterým je člověk vystavený, anebo v nichž se ocitá. Vybírá prvky a detaily, které se redukováním či dovedením do důsledků stávají metaforou, anebo překvapivě převrací běžné chápání toho, co a jak se děje. Jde totiž na věc přímo a důrazně – součástí díla se pak může stát i chyba v odhadu či nenadálý odpor použitých prostředků.

Staré známé věci a znaky bere Šárka Mikesková za slovo a nechává je říct i to, co samy nechtějí. A tak se v její tvorbě setkáváme s figurami a figurínami, použitým šatstvem, plastovými antropomorfizovanými židlemi, rozbitými sklenicemi a porcelánem, s pulzujícím srdcem a blikající hvězdou, umělým kmenem stromu, skleněným střevíčkem, ale také vymodelovanou postavou ženovlčice, sanitární keramikou a plátkovým zlatem na nečekaných místech a s nečekaným významem. Banalita a dořečený vtip se mění v existenciální memento, zmrtvělé ideje a žánry ožívají jen prostřednictvím svého rudimentálního zpracování. Sochy, objekty a instalace Šárky Mikeskové jsou příkladem tvůrčí svobody, pro niž je rovnocennost různorodých přístupů k trojrozměrnému vyjadřování především šancí zvolit pro každé dílo správný postup: ať už je to kombinace modelování s nalezeným materiálem či projekcí, skládání prefabrikovaných prvků, přidávání významotvorných detailů k již existující věci (či k danému místu), zcizování funkcí a mechanické upravování předmětů (respektive jejich doplňování). Výroba, tvorba, vynalézání a opracování jsou postaveny naroveň – jde o věc, o význam, o důslednost při obrazném pojmenovávání světa kolem nás.

Výstava Aleluja je obohaceným „remakem“ projektu Šárky Mikeskové v Národní galerii Perla (sídlící ve Vranném nad Vltavou), který vloni společně připravili nakladatelství Divus a PLATO.

Marek Pokorný

Šárka Mikesková (*1977) studovala pod vedením Mariuse Kotrby v ateliéru sochařství na Fakultě umění Ostravské univerzity. Patří k profilovým osobnostem současné ostravské umělecké scény – účastnila se mimo jiné skupinové výstavy českých umělkyň Useless, festivalu Kukačka a mezinárodního projektu Privátní nacionalismus (společně s Lenkou Klodovou, Jiřím Surůvkou, Martinem Zetem a dalšími). Od roku 2014 spolupracuje s okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu, pro který vytvořila několik pamětních desek. V roce 2014 vystavovala také na VII. novém zlínském salónu.