Nenávistné uspokojení spojené s prožíváním sociálního těla jako bitevního pole, na němž se střetává holý život s kulturními a mocenskými nároky, vtěluje Vladimír Skrepl do soch-objektů vytvářených z kulturního odpadu, banálních materiálů, textilu nebo předmětů denní potřeby. Právě tyto figurální variace na hysterickou kulturní tělesnost se v posledních letech staly (vedle malby a instalací) nejrozsáhlejší částí Skreplovy tvorby. Pod názvem Broučci tedy představujeme koncentrovaný výběr ze stále se rozrůstajícího souboru soch-objektů. Pojmenování výstavy pak odkazuje na jednu z jeho prvních ironických figurální variací, jejímž tématem byly postavy stejnojmenného mravoučného bestseleru z roku 1876 od českobratrského faráře Jana Karafiáta (a populárního animovaného večerníčku z roku 1967). Zároveň však odkazuje ke stále ještě používanému důvěrnému oslovení blízké osoby. Mohli bychom tedy také o vystavených dílech mluvit jako o „miláčcích“ – koneckonců zvířata se ve Skreplově tvorbě těší specifické pozornosti a zvířata-hračky se rovnou stávají součástí autorových prací, o něž nám tu jde.

Vladimír Skrepl (*1955) je výrazná osobnost současné výtvarné scény, malíř, tvůrce objektů a instalací, výtvarný „samouk“. Vystudoval dějiny umění a etnografii (1976-1981) na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Působil jako kurátor Galerie hlavního města Prahy a Národní galerie, od roku 1996 vede ateliér Malířství II. na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 2007 obdržel Cenu od Jiřího Kovandy a v roce 2008 se stal laureátem Ceny Michala Ranného. Přes své rozsáhlé umělecké aktivity a pedagogické působení byl dlouho vnímán jako jakási anomálie, kterou sice nelze obejít, ale s níž si nikdo neví rady. Svým založením inklinuje především k průzkumům afektivních reakcí tvůrčího subjektu za pomoci rozvolněné, expresivní formy, která reflektuje možnosti či klišé média (malby, instalace, objektu).

Marek Pokorný