Ochranným zbarvením nemáme na mysli mimikry jako pracovní postup či metodu, jejímž výsledkem je v případě Alice Nikitinové sbližování (či prolínání) abstrakce a předmětnosti a u Žanny Kadyrové materiálové překódování konkrétního předmětu do objektu-sochy či obrazu-věci. Autorkám vlastní abstrahující princip, který však nikdy zcela nepotlačuje vztah k reálnému, žitému a užívanému světu každodennosti, je rovněž jejich zdrženlivým mentálním autoportrétem. Citlivost obou umělkyň (dovolme si lehce spekulovat) vůči banální každodennosti prostupuje vědomí, že ji nelze sakralizovat s někdejším naivně povznášejícím údivem. Věci totiž už nejsou ti někdejší mlčenliví soudruzi, ale masově produkované, normalizované zboží, které je vždy po ruce. Věc-zboží ale vždy (možná daleko intenzivněji) zpřítomňuje absolutní ideu každého předmětu, jeho abstraktní, formálně a esteticky vydatný pojem. Obdobně se to má se vztahem obou autorek k výtvarnému jazyku (ruské) avantgardy. Tento referenční bod slouží coby memento nenaplněných utopických vizí a zároveň jim umožňuje vyjádřit úžas nad banalitou, který přesahuje její praktické použití. Střízlivá estetika Žanny Kadyrové a Alice Nikitinové, možná i díky zkušenosti s komplikovaným sociálním a politickým prostředím Ukrajiny, neokázale demonstruje možnosti umění, které nerezignuje na smyslový zážitek. Zároveň jeho prostřednictvím vypovídá o naší neustálé oscilaci mezi konkrétním prožitkem a jeho abstraktním znakem, mezi intimní a historickou zkušeností.

Marek Pokorný

Žanna Kadyrova (*1981; Brovary, Ukrajina) vystudovala Národní vysokou školu umění Tarase Ševčenka v ateliéru sochařství. Patří mezi nejznámější ukrajinské umělce mladší generace a samostatně vystavovala v celé řadě zemí včetně Rakouska, USA, Itálie, Polska a Brazílie. V roce 2013 se stala laureátkou PinchukArtCentre Award, ceny pro ukrajinské umělce do 35 let, o rok později obdržela speciální cenu Future Generation Art Prize, která je mezinárodní variantou ceny udělovaného stejnou institucí (v porotě zasedá například Francesco Bonami, Doris Salcedo, Jan Fabre či kurátor documenta 13 Adam Szymczyk). Spolupracuje s globálně působící Galleria Continua.

Alice Nikitinová (*1979; Žatec, Česká republika) v letech 1994 až 1998 studovala střední uměleckou školu v Kyjevě, mezi léty 1998 a 2004 pokračovala studiem malby na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Jiřího Sopka. V roce 2010 byla nominována na Cenu Jindřicha Chalupeckého. Vystavuje nejen v České republice (Galerie SVIT, Galerie Jelení, GAVU Cheb ad.), ale také v zahraničí (např. Curych, Vídeň, Bratislava, Amsterodam). Společně s Žannou Kadyrovou vystavovala už v roce 2007 v pražské galerii NoD.