Plato-Zbynek-Baladran-Barbora-Kleinhamplova-Zeitschwindel

Práce oka

Zbyněk Baladrán & Barbora Kleinhamplová

7 min, 2014

Práce oka je inspirována výzkumy Jana Evangelisty Purkyně, experimentálního vědce 19. století, který zasvětil svůj výzkum zraku a jeho vztahu ke zkušenostem a samotné podstatě pocitů závratě způsobené rotačními pohyby. Jeho experimenty využívající kolotočů a houpaček sloužily terapeutickým účelům. Purkyně zahrnoval do kategorie závrati iluze stejně tak i bludy.

Téma závratě rámují zkušenosti s korporátním sektorem. Kamera se otáčí uvnitř open plan office, to vyvolává pocit tíže a zmatku. Šeptající hlasy, které doprovázejí pohyb kamery, vyprávějí příběh o zmatku a paranoie vytvořeného pracovním prostředím uvnitř agorafobických prostor současných kanceláří.

 

Zeitschwindel

Zbyněk Baladrán & Barbora Kleinhamplová

asi 20 min, 2015

Purkyňovy výzkumy se pro nás staly výchozím bodem pro přemýšlení o současných procesech manipulace a psychotechnik používaných pro zaměstnance korporátních společností ke zvýšení jejich loajality, sebevědomí a zvýšení kompetivnosti uvnitř pracovních kolektivů. Nahlížíme tyto principy schované pod organizování teambuildingů a podobných edukačních programů jako nástroje pro legitimizaci korporátního statu quo a jeho dynamiky sebeobnovování. Za využití různých cvičení převzatých z manuálů pro koučování kolektivů jsme se pokusili vytvořit obraz skrytých manipulací určujících naši současnost.

Zeitschwindel je pojem který používal Purkyně při svých výzkumech vědomí. “Časová závrať je chápána jako myšlenková závrať, jako abnormální tok myšlenek a představ, který nastává při ztrátě vědomí, otravě, po následcích drog nebo u počáteční fáze spánku. Paralelnost a simultaneita na okolí zdánlivě nevázaných myšlenek a vizuálních jevů je v Purkyňově rétorice časovou závratí. Vůči skutečnosti se jedná o klamné představy (švindl), ale subjektivně je tento proces na základě pozorné introspekce legální.”

(Lada Hubatová-Vacková: Vnitřní zrak)


Zbyněk Baladrán (1973) je autor, výtvarný umělec a kurátor. Studoval dějiny umění na FF UK v Praze a navštěvoval ateliér vizuální komunikace Jiřího Davida, ateliér malby a ateliér nových médií na pražské AVU. V loňském roce měl samostatné výstavy v Mnichově, francouzském Delme i Praze. Vedle toho byl architektem skupinové výstavy Zpráva o výstavbě vesmírného modulu v newyorském New Museum. Jako architekt expozice se podílel i na řadě muzejních výstav. Je spolukurátorem výstavy PLATO Kdo na moje místo. Zbyněk Baladrán je členem sdružení Tranzitdisplay.

Barbora Kleinhamplová vstoupila do kontextu české výtvarné scény v roce 2008, tedy již na počátku svých studií na pražské Akademii Výtvarných Umění v Praze. Dnes jí lze považovat za jednu z předních představitelek nejmladší generace českých umělců. Performativní rozměr jejích děl akcentuje roli těla a jeho politickou rovinu v kontextu ekonomického systému, systému jehož je ústředním článkem.


Ve spolupráci s Provozem HlubinaCineportem Ostrava.