Měřítka touhy

Jaké důvody mohly způsobit, že se Irina Korina během posledních deseti let stala jednou z nejvýraznějších a nejúspěšnějších autorek současného umění v Rusku?

Po dlouhé slávě konceptualismu, krátké slávě nového akademismu a po bouřlivém období často divokých performancí v Rusku konce 20. a začátku 21. století vrací Korina do umění intenzivní vztah k naprosto konkrétnímu materiálu. Její objekty jsou výrazné,  krásné — a jejich intenzivní působnost spočívá mimo jiné ve skutečnosti, že každý kousek hmoty, z nějž jednotlivé artefakty sestávají, má svoji zřetelnou emocionální identitu.

Vnímání skutečnosti prostřednictvím materiálů, z nichž sestává, je velmi přímočará, starodávná a přesvědčivá cesta, jak zprostředkovat svůj názor na reprezentaci světa v estetickém objektu. Korina této strategii dodává jednak lokální, konkrétní platnost — vypráví o své ruské zkušenosti, jednak význam naprosto obecný, protože konkrétní sondy do předmětného světa postsovětské reality vyjímá z jejich vazeb a předkládá jejich platnost pro kohokoliv a kdekoliv.

K tomu používá mimo jiné měřítko — tradiční postup detailizace a naopak zvětšení v jejich strhující kombinaci. Měřítko neslouží ovšem v jejím případě dosažení technického efektu, nýbrž obsluhuje některou ze základních forem touhy, jimiž se díla autorky vyznačují — ať je to touha po blahobytném zevnějšku, po různých formách štěstí, touha po nějakém vítězství, po velikosti, triumfu — anebo odvrácená strana touhy: strach, odpor, temné vášně.

Práce s materiály, které samy o sobě obsahují zřetelnou výpovědní hodnotu — jsou třeba laciné, všudypřítomné, provizorní, ideologické, banální, sociálně příznačné, ambiciózní a podobně — umožňuje zároveň autorce dosáhnout humorné dimenze jejího díla — objekty vyvolávají veselý údiv, nehledě na často pochmurný hlubší obsah jejich výpovědi.

Autorka našla velmi křehké rozhraní mezi osobním vnímáním jevů, jejich vazbou na vlastní biografii, na svoji generaci a svoje

jedinečné vidění — a zároveň tato intimita nestojí v cestě velmi zřetelným postojům k jevům, které se týkají veřejného prostoru včetně politických témat a marasmu v ruské společnosti. Korina nikdy nepředkládá agitaci nebo politický aktivismus — striktně se drží své osobní pozice popisného pozorovatelství, do něhož ale vkládá veškerou sílu své mimořádné obrazotvornosti.

Tomáš Glanc

Irina Korina, nar. 1977 v Moskvě, vystudovala scénografii na Ruské akademii divadelního umění (GITIS, 1995–2000), studovala také na Valand Academy of Fine Arts ve švédském Göteborgu a na vídeňské Akademii umění. Působí jako scénografka (například v divadle Těatr.doc a v řadě dalších moskevských a sibiřských divadel včetně legendárního Divadla na Tagance), jako výtvarnice pracuje také pro film. Divadlo považuje za důležitý protějšek své volné výtvarné práce, jejímž pilířem je žánr objektu a instalace. Pravidelně vystavuje v Rusku a od roku 2000 i v zahraničí, v roce 2008 získala jednu z nejvýznamnějších ruských cen udělovaných v oblasti současného umění: Innovacija (Inovace). O rok později bylo její dílo představeno v ruském pavilonu na Bienále v Benátkách. V témže roce byla zařazena jako nejmladší autorka do série samostatných výstav v moskevském Muzeu současného umění, které měly sjednocující název Moskva aktual’naja (Moskva aktuální) – pro čtyřpatrovou budovu muzea připravila průřez svými instalacemi. Účastnila se rozsáhlé přehlídky současného umění a jeho vztahu k budoucnosti pod názvem Futurologija (Futurologie) v prestižním výstavním prostoru Garáž v komplexu někdejších Melnikovových autobusových garáží nedaleko moskevského centra — výstavu připravil v roce 2010 francouzský kurátor Herve Mikhailov. V roce 2012 se samostatným výstavním projektem účastnila Roku Ruska ve Francii. 2013 vystavovala v Singapuru. Od 90. let Korina spolupracuje s prestižní moskevskou Galerií XL. V roce 2013 připravila její zakladatelka Lena Selina výstavu nazvanou Něvesomosť (Beztíže) v podstavci legendárního sousoší Dělníka a kolchoznice Věry Muchiny. Samostatné výstavy Iriny Koriny se kromě Moskvy konaly v řadě ruských a západoevropských měst.

Doprovodný program k výstavě

Hlava umělce

st 03. 12. v 18.00
Debata s Irinou Korinou
Diskusní večer s ruskou umělkyní a scénografkou. Moderuje Tomáš Glanc.

Otcové a běsi
Rychlokurz současného ruského umění s Tomášem Glancem

čt 15. 01. v 17.30
Rusko prostřednictvím filmového obrazu
Komentované ukázky z důležitých ruských filmů od konce 90. let 20. století dodnes
German, Bondarčuk, Zvjagincev, Sokurov, Fedorčenko, Lobanov, Kalatozošvili, Popogrebskij, Zeľdovičj, Germanika

čt 15. 01. v 18.45
Umělecké ideologie v současném ruském umění a jejich česká recepce
Diskuse. Hosté: Václav Magid, Tomáš Glanc, Tomáš Císařovský

čt 22. 01. v 17.30
Kurátorská prohlídka
k výstavě Iriny Koriny Měřítka touhy s Tomášem Glancem

čt 22. 01. v 18.00 / cyklus Silná(ý) v teorii
Slovo a obraz v ruské kultuře
Přednáška

čt 05. 03. v 19.30 / cyklus Silná(ý) v teorii
Performance — žánr a postup. Ruský příběh estetické dimenze, která změnila dějiny umění
Přednáška

Hudba, pohyb

st 04. 02. v 19.00 / Cyklus Odložená paleta
ASTMA: Alexej Borisov & Olga Nosova
Experimentální hudba z Moskvy

út 17. 02. v 19.00 / Cyklus Odložená paleta
Irina Andreeva
Pohybově-zvuková performance

Pro děti

31. 01., 10.30 – 12.30
Výtvarná dílna pro děti a jejich (pra)rodiče
k výstavě Iriny Koriny Měřítka touhy

Pro školy

Mimořádná možnost tří přednášek předního českého slavisty a kurátora Tomáše Glance pro střední školy:
SŠ mohou volit z termínů  16.01., 23.01. a 30.01. (dopoledne) a těchto témat:

• Ruský street art
• Ruské performance
• Umění a politická opozice v Rusku

Galerijní animace k výstavě Iriny Koriny Měřítka touhy pro základní a střední školy:
Kontakt: Mgr. Marcela Gajdová, marcela.gajdova@plato-ostrava.cz